Novinky

Thorens - Návrat ke klasice

Thorens - Návrat ke klasice

 
Thorens uvádí na trh novou referenční řadu 900 za použití nejmodernějších technologií a materiálů. Jedná se o zcela novou řadu, která čítá tři nové gramofonové přístroje pod označením TD903, 905 a 907. Jedná se o ryze referenční audiofilsky pojaté manuální přístroje spadající do třídy High-End. 
  Nová modelová řada 900 se pyšní velmi kvalitním a nekompromisním zpracováním, které má poskytnout kvalitní reprodukci zvuku bez nežádoucích vedlejších účinků.
Konstrukce gramofonu je více než revoluční!
  Byl vyvinut zcela nový antivibrační kuželový pružinový systém s ložiskovou hřídelí a pěnovým tlumením. Nastavení a vyvážení je velmi jednoduché, shora přístupné a jednoduše uživatelsky nastavitelné v konkrétních podmínkách. Gramofony jsou osazené zcela novým střídavým motorem s regulátorem otáček, které je možné jemně donastavit na zadním panelu přístroje / 33 a 45ot/min/. Zcela nový skleněný talíř je nasazený na hliníkovém subtalíři a přesném ložisku s velmi tichým chodem.  XLR výstupy, oddělené napaječe a celohliníkové firemní raménko TP 92 jsou jenom důkazem vysoké kvality této modelové řady.
  Nejvyšší model 907 je nově vybavený 10" raménkem TP88 a zcela novým třídílným talířem. Využívá aktivní systém potlačení rezonancí a vibrací za pomocí membránového vzduchového polštáře. Účinnost tlumení je nastavitelná v 10-ti krocích páčkou na spodní straně přístroje. Thorens tak po krátké době pokračuje v tradici legendárních modelů TD 150 a TD 160.
  Všechny modely se dodávají v barevném provedení: bílá, antracit, zebrano se strukturou dřeva.
 
 
y1012
Gramofony Elipson

Alpha 100 a Omega 100 - 100% francouzské gramofony

Firma Elipson, s téměř 80 letou historií v oblasti vývoje a výroby elektroniky, určené pro reprodukci zvuku, byla vždy novátorem, co se týče designu a neokoukaných technických řešení.

Zákazníci znají tuto francouzskou značku především jako výrobce reproduktorových soustav, typických svým elegantním kulovým tvarem, ke kterým dodává i elektroniku, hudební systém Music center BT, s originálním tvarem nízkého hliníkového válce, v oblasti typických audio komponentů poněkud neobvyklým. Svým vzhledem jsou zkrátka přístroje z rodiny francouzského Elipsonu na první pohled okamžitě rozeznatelné.

Totéž platí i o nových gramofonech, se kterými přišel Elipson letos na trh, aby obohatil své portfolio a potěšil zájemce o kvalitní a nepříliš drahé přístroje k přehrávání černých desek. Tak jak už je u tohoto výrobce zvykem, vše si navrhnul, vyvinul a vyrábí sám. Kromě přenosky, nemají gramofony Alpha a Omega s přístroji, které jsou dnes na trhu, opravdu nic společného. Konstruktéři použili u nových gramofonů řadu vlastních technologických řešení, s cílem vytvořit v dané cenové kategorii nejen vzhledově jedinečné přístroje, ale také nabídnout zařízení s vynikajícím poměrem ceny a výkonu. Jako úplnou novinku, představil Elipson první bezdrátové stereofonní gramofony, verze modelů Alpha 100 i Omega 100, které umí přenášet, pomocí vestavěného modulu, založeného na technologii Bluetooth, hudební signál do připojeného zařízení.

Oba dva typy gramofonu, Alpha i Omega, se dodávají ve třech modifikacích. První z nich nabízí čistý gramofon, druhá je doplněna o vestavěný vysoce kvalitní přenoskový předzesilovač a ta třetí obsahuje navíc Bluetooth rozhraní a také USB výstup, pro případný záznam hudebního signálu na USB kompatibilní zařízení (počítač, hudební server apod.).

Většina použitých technologických řešení je stejná u obou gramofonů, levnější modely Alpha se liší od dražších gramofonů Omega materiálem použitým k výrobě šasi, Alpha používá MDF desku s matným černým PVC povrchem (dodává se jen černá barva), gramofony Omega jsou z akrylového skla s vysoce lesklou lakovanou povrchovou úpravou, ve třech barvách (černá, červená a bílá). Polymetylmetakrylát má samozřejmě nejen lepší vzhled, ale i rezonanční vlastnosti. Podobná odlišnost je pak také u materiálu použitého k výrobě štíhlé tyče raménka, která je u levnější „Alfy“ hliníková, zatímco u „Omegy“ karbonová. A jako poslední věc, kterou se levnější modely liší od těch dražších, je materiál, ze kterého je vyroben dodávaný středový adaptér, sloužící jednak k přehrávání gramofonových desek s rychlostí záznamu 45 otáček za minutu, jednak může být nasazen na klasickou LP desku a použit jako zátěž. Levnější verze se dodává s polyamidovým a dražší s hliníkovým adapterem. Vše ostatní je oběma společné.

Snad nejvíce patrná součást, kde se vydal Elipson svou vlastní cestou je raménko, nazvané OTT (Orbital Torsion Tonearm) orbitální torzní raménko. Jedná se vlastně o zařízení typu kardanova kloubu, s pohybem ve svislé a vodorovné ose, u kterého jsou ložiska sloučena do konstrukčního řešení, viditelného ve středu kruhového pouzdra na raménku. Součástí tohoto originálního řešení je jedinečný systém antiskatingu, využívající gumovou torzní tyč, která působí na ložiska na svislé ose. Množství síly, kterou působí, se upravuje malým, vroubkovaným knoflíkem v horní části.

Motor je nezávisle, pružně uchycen, čímž je mechanicky izolován od šasi gramofonu, aby se zabránilo přenosu vibrací. Je elektronicky řízen, pomocí systému zvaného DDS (Direct Digital Synthesis), který umožňuje přesnou stabilizaci rychlosti motoru a navíc dokáže elektronicky přepínat mezi rychlostmi 33 a 45 otáček za minutu. Další výhodou tohoto systému je, že gramofony Elipson jsou schopny pracovat na jakékoliv síťové napětí.

Talíř gramofonu je lisovaný z oceli, s plstěnou podložkou pod gramodesku. Součástí gramofonu je průhledný kryt. Přední nožky jsou odpružené. Standardně je dodáván s přenoskou Ortofon OM10. Na tuto přenosku je už z výroby seřízeno raménko.

To, že se gramofony Elipsonu opravdu povedly, dokládá řada ocenění, které již za krátkou dobu své existence získaly.

"The Elipson Omega 100 RIAA BT je bohatě vybaven a všechno na něm funguje navýsost dobře."
Nabízí ohromující výkon napříč hudebními žánry, v kombinaci s vynikající kvalitou provedení. Výsledkem je nejlepší všestranný, cenově dostupný gramofon na trhu. (HI-Fi Choice vítěz testu, Ω 100 RIAA BT)

"Jako první pokus o výrobu gramofonu, je to velmi pozoruhodný výkon"
Omega 100 umí vypadat, být a, ve velmi prospěšné míře, hrát nepatrně odlišné od svých soupeřů v této cenové kategorii. Jako designový kousek, dokázal gramofon zopakovat krásnou povrchovou úpravu a výrazné linie ostatních výrobků společnosti, aniž by byla ohrožena jeho schopnost fungovat jako opravdu velmi talentovaný gramofon. Elipson vstoupil na trh s gramofonem, který podle všeho obstojí v konkurenčním prostředí a nabízí velmi lákavý všestranný balíček, za velmi atraktivní cenu. 
(HI-Fi Choice doporučuje, Ω 100)

"Omega 100 je vážně dokonalá."
Gramofon dokáže vypadat, být a hrát trochu odlišně od svých soupeřů, přičemž je elegantní a snadno se používá. Je hračka jej nastavit a obsluhovat a dokáže se pak odměnit přehráváním gramodesek, jako každodenního formátu. Stejně jako mnoho jiných výrobků firmy Elipson, je Omega 100, coby designové a technické cvičení, skutečně působivý výrobek, ale, ve spolupráci se zbytkem své rodiny, je stejně tak i velmi příjemný ke každodennímu používání. (Avforums doporučuje, Ω 100
)




Pdf letáky ke stažení.

Ceny Gramofonů Elipson na našem trhu jsou nastaveny následovně: Alpha 100 stojí 8 990,00 Kč, verze Alpha 100 RIAA je za 11 990,00 Kč a model s Bluetooth modulem a USB výstupem Alpha 100 RIAA BT přijde na 14 990,00 Kč, základní Omega 100 je za 11 990,00 Kč, gramofon s předzesilovačem Omega 100 RIAA stojí 14 990,00 Kč a Omega v nejvyšší výbavě se prodává za 17 990,00 Kč.

Zesilovač Scansonic A 200

Dánský Scansonic, který patří do skupiny se značkami Dantax a Raidho, není jen výrobcem lifestylových a cenově atraktivních produktů, ale v portfoliu má i elektroniku, mimo jiné stylový a kompaktní integrovaný zesilovač A200, který dobře poslouží tam, kde je třeba efektního vzhledu, malých rozměrů a dobré ceny.

A200 se ukrývá v podlouhlém kvádru s povrchem ve vysokém lesku, který s rozměry 15 x 7 x 25,5 cm (š x v x h) vtěsnáte kamkoliv a to i díky váze 2,4 kg. Při pohledu zepředu tvoří dominantu bílá (nebo černá, to podle provedení pochopitelně) plocha s centrálně umístěným regulátorem hlasitosti, který po stlačení přepíná vstupy - naprosto srozumitelný minimalismus v praxi. Ten po otočení zapne zesilovač a tím se rozzáří jak logo výrobce, tak označení "minimate" a modré obroubení knobu.

2016 12 30 TST Scansonic A200 2

Tělo zesilovače je kovové, bytelné a důvěryhodné, všechny konektory se na něm vešly dozadu. Na jedné straně najdete kolébkový vypínač a pod ním jednoduchou malou napájecí zásuvku, vedle dva páry reproterminálů, jejichž jediným limitem je relativní blízkost a sada vstupů a výstupů. Ty zahrnují jak analogový vstup v podobě 3,5 mm jacku, tak dvojici vstupů digitálním, vtělených do optického a koaxiálního konektoru. Přes další cinch můžete připojit subwoofer, protože jde o monofonní signálový výstup. To vše doplňuje USB port, který je ale bohužel určený jen pro napájení externích zařízení typu telefonu či bluetooth modulu a poslední 3,5 mm jack poslouží k připojení sluchátek, což ovšem není zrovna dvakrát praktické a víc by zafungoval vepředu.

Uvnitř těla A200 tepe digitální zesilovač, dávající na terminály velmi slušný výkon 100 Wattů. V souladu s tím, že přístroj je určen pro lifestyle nasazení a snad i proto výrobce žádné další podrobnosti neuvádí.

2016 12 30 TST Scansonic A200 3

Malý zesilovač jsme testovali v kombinaci se zdroji signálu OPPO BDP-105D, Cambridge CXC nebo gramofonem Pro-Ject Elemental s Pro-Ject Phono Box. Poměřovalo se s Naim Nait XS + Naim FlatCap XS či Cambridge CXA80 a Norma Revo IPA-70B. Hrálo se na Harbeth Monitor 30, Xavian Perla a Xavian Premio, ale chvíli i přes Scansonic S9 a to výhradně přes kabely TelluriumQ Silver a Black.

Kouzlo digitálního zesilovače je zejména v tom, že jeho zvuk působí rychle a úderně. Tak i basa ve "Spiritual" Pata Methenyho a Charlieho Hadena ("Beyond the Missouri Sky" | 1997 | Verve | 537 130-2) se zdála svižná a pružná, navíc i celkem pevná, což je v dané cenové kategorii a tím více s ohledem na rozměry přístroje, věc neobvyklá. Je fakt, že cítíte, že zesilovač rozhodně neříká poslední slovo v oblasti hloubky či autority spodních tónů, není to hřmotný a mohutný tón, když Haden drnkne o strunu, spíše decentní a lehčí, byť pevné zabrouknutí. Kontury navíc působí přesnější, než je tomu u většiny (často spíše měkčeji laděných) zesilovačů této cenové třídy. Nesmíte to však přehnat s hlasitostí, tam už pak je cítit, že zesilovači se nedostává páry.

2016 12 30 TST Scansonic A200 5

I velmi náročný vokál Adriany Kučerové z "Eat the sun, part I" (Oskar Rózsa | "Under My Spell" | 2009 | Pavián Records | PM0042-2) zazněl v celkem rychlém podání, transparentněji, než je za dané peníze zvykem, byť bylo kdesi v pozadí možno vycítit trochu techničtější, méně osobní tón. Celkovou čistotou a rozlišením ale odpovídá nárokům dané třídy a pokud neočekáváte orgie barev a objemu (pak hledejte nějaké levné elektronky), budete spokojeni. Skupina vokalistů také zůstává spíše nerozdělenou skupinou, byť s pocitem více znějících hlasů a ne nečitelného chumlu.

Velmi energicky se pak Scansonic A200 položil do nejvyšších kmitočtů, zvonivé kovové perkuse v "Ralph´s New Blues" od The Modern Jazz Quartet ("Concorde" | 2008 | Prestige | 0888072306530) zvládl v klidu, s - pravda - trošku menším objemem, ale férovou kontrolou a konkrétností. Lehce expresivnější nota, na kterou zesilovač u nejvyšších kmitočtů hraje, se snad až s výjimkou opravdu vysokých hlasitostí nezvrhává do tvrdosti. Činel byl rozumně prokreslený, vibrafon by si pak možná zasloužil trošku objemu a kulatosti navrch.

2016 12 30 TST Scansonic A200 8

Možná je poměrně smělé chtít po tak dostupném stroji reprodukci Mussorgského "Velké brány kyjevské" ("Crystal Cable Arabesque" | 2009 | Crystal Cable | CC200901), ale i tady si malý A200 vede na poměry své třídy slušně. Co chybí reálné dynamice dohání A200 dravostí a energičností projevu, byť by tu možná mohlo být trochu více objemu a třeba u velkého bubnu by mohlo být cítit o kousek větší objem vzduchu a jaksi větší hmotu samotného nástroje. Zvuk, zdá se, dává přednost spíše přesnosti a maximální možné kontrole před rozmáchlostí, která ale velkým orchestrálním skladbám sluší.

Na první poslech máte také pocit, že A200 je nebývale detailní, jde ale opět spíše o onu kontrolu a rychlost; jinak třeba rozlišením v "Puer natus est nobis" v podání Benediktýnů z kláštera Santo Domingo de Silos ("Chant" | 1994 | MFSL | UDCD 725) nevybočuje Scansonic A200 ze své třídy, byť tam určitě patří k těm velmi dobrým. Třeba echo velkého chrámového prostoru je tu slyšet jen velmi málo a hlasy jsou jednou semknutou skupinou, ale už trochu začíná být možné nahlédnout do ní a vnímat tu jeden, tu jiný vokál.

2016 12 30 TST Scansonic A200 9

Rozložení nástrojů v "Toujours" od Sabiny ("Naim Collected_01" | 2015 | Naim Audio | naimcd215) bylo dobré, nicméně lokalizace v pravolevém směru byla trochu vágnější, předozadní prostor byl tu pak v podstatě nebyl, ale to není v rámci kategorie nic úplně netypického. Scéna nicméně nepůsobí "zašmodrchaným" dojmem.

Scansonic A200 má rychlost a říz, takže třeba i rocková "The bravery of being out of range" Rogera Waterse ("Amused to death" | 1992 | Columbia | 468761 2) byla slušně zorganizovaná, pevná a energická, šlapala a drala se kupředu, byť k úplné dokonalosti by jí slušel větší objem.

2016 12 30 TST Scansonic A200 7

Kompaktní zesilovač Scansonic A200 je lifestylovým řešením pro ty, kteří chtějí stroj za rozumné peníze, záleží jim na rozumné výbavě, díky které ozvučí třeba počítač, televizi i nějaký ten přehrávač a rádi se nechají strhnout řízným, rychlým a energickým projevem. Dá se pak celkem očekávat, že právě u nich nebude vadit ani to, že zesilovač se u náročných dynamických kusů typu velkého orchestru trochu zadýchává, nebo že hudební scéna není precizně holografická ve všech třech osách. Jakožto dostupné, designově velmi pěkné, uživatelsky jednoduché a poslechově nekonfliktní a snadno konzumovatelné řešení Scansonic A200 funguje. Není to audiofilský přístup k reprodukci, ale své příznivce si jako kompaktní ozvučení na stůl, k televizi nebo do designového interiéru určitě najde.

Kč 9 990,-

AKAI PŘEDSTAVIL HIFI GRAMOFON BT-500

AKAI PŘEDSTAVIL HIFI GRAMOFON BT-500

Značka AKAI Professional doplnila své široké portfolio o nový gramofon BT-500 určený pro milovníky hifi a designu. Solidní a stabilní základna gramofonu s povrchovou úpravou z ořechového dřeva, je osazena leštěnými hliníkovými knoby a nabízí přesný řemenový pohon. Má zabudovaný phono předzesilovač pro kalsické analogové přehrávání desek, ovšem je vybavena také USB konektorem pro přímý záznam audia z desky do počítače. Gramofon BT-500 je vybaven rovněž bluetooth připojením pro jednoduché bezdrátové připojení jakýchkoli bluetooth reproduktorů.

Heco Ascada 600 Tower

2016 03 07 TST Heco Ascada 600 1

Mnoho milovníků hudby má zájem o dobrý zvuk, ale mnoho z nich zejména s rozpukem digitálního audia, síťových služeb a s trendem celkového zjednodušování přístupu k hudbě vyžaduje také jednoduchá řešení a složité hi-fi sestavy jsou pro ně příliš komplikované, v neposlední řadě i kvůli nárokům na prostor, který kladou a kterého v moderních minimalistických interiérech zase tolik není. Německý výrobce reprosoustav Heco na tyto požadavky zareagoval aktivním sloupkem, v němž se skrývá v podstatě celý systém.

Heco Ascada 600 Tower mají, jak už název napovídá, podobu sloupku, usazeného na tlusté základové desce, z níž vybíhají ještě odhmotňovací hroty. Hmota ozvučnice stoupá do výšky 93 cm, na šířku má relativně skromných 18,5 cm a do hloubky sahá rovných 30 cm, ale za to může vekou měrou i výrazné zaklonění skříně. Hrany ozvučnice jsou seseknuté a povrchové provedení je v bílém nebo černém vysoce lesklém laku. O pevnosti MDF skříně s vnitřními rozpěrami hovoří hmotnost 18,7 kg (u té se vstupy), respektive 18,5 kg (u té vybavené pouze zesilovačem).

2016 03 07 TST Heco Ascada 600 2

Při pohledu zepředu zaujme pětice reproduktorů s výraznými hliníkovými obrubami, zabírající víc než tři čtvrtiny výšky čelní desky. Dole k patě se vešlo už jen logo výrobce, kombinované s čtvercovým displejem, který ve zkratce ale zvládne výraznými modrými znaky zobrazit potřebné informace o provozním stavu. Zadní strana je pak jednodušší, byť panel s aktivní elektronikou zabírá také nemálo prostoru. U základové desky objevíte plastový nátrubek bassreflexu s velkým průměrem.

Velkou část kovového panelu na zadní straně zabírá žebroví chladiče zesilovačů. Jedna z reprosoustav funguje jako hlavní, řídící, druhá pak už jen přijímá signál pomocí XLR vstupu. Teoreticky je možné i bezdrátové spojení obou kanálů přes Bluetooth, ale výrobce sám říká, že pro dokonalou synchronizaci je třeba využít kabelu. Bezdrátová varianta se ale hodí tam, kde je třeba maximální stylová čistota. Nad zesilovači najdete signálové vstupy - jeden pár analogových linkových cinchů, jeden optický a jeden koaxiální digitální vstup a jeden USB vstup pro přímé propojení s počítačem, poskytující rozlišení až 24 / 96. USB-A konektor je pak určen pro nabíjení zařízení. Pod chladícími žebry najdete krom zmiňovaného XLR konektoru pro propojení kanálů ještě napájecí zásuvku a kolébkový vypínač. Co není vidět, to je bluetooth konektivit s aptX kodekem.

2016 03 07 TST Heco Ascada 600 3

Posledním prvkem na zadním panelu je pak trojice otočných ovladačů - jedním se volí hlasitost a přepínají vstupy, dalšími dvěma regulují korekce pro výšky a pro basy. Vše ale můžete ovládat i přes jednoduchý, ale dostatečně pohodlný dálkový ovladač.

Vrátíme-li se zpět dopředu, jsou rozhodně nejdůležitějšími prvky reproduktory. Nahoře je tweeter, tvořený klasickou měkkou kopulkou o průměru 2,5 cm. Pod ním je čtveřice vizuálně identických měničů s membránami o průměru 12,5 cm. Ten pod tweeterem je středotónový, zbylá trojice se stará o basové pásmo. Materiálem membrán všech čtyř je klasický papír, pro basové měniče zesílený.

O konkrétní elektronice se bohužel výrobce příliš nerozepisuje, ale v každé reprosoustavě pracuje modul s výkonem 110 Wattů. Pásma jsou výhybkou s fázovou a amplitudovou korekcí děleny na úrovních 350 a 2 600 Hz, přičemž celkový pracovní frekvenční rozsah bez udané tolerance činí 25 - 40 000 Hz (tipujeme dle poslechových zkušeností na toleranci -6, možná i -8 dB).

2016 03 07 TST Heco Ascada 600 4

Heco Ascada 600 Tower jsme poslouchali v poslechovém prostoru dovozce s přehrávačem Onyko C-S5VL.

Možná byste čekali, že díky trojici basových měničů, aktivnímu pohonu reproduktorů a relativně velkému objemu ozvučnice bude místnost spodními frekvencemi přímo přeplněná. V reálnu tomu tak ale (naštěstí) není, basová odezva je dokonce poměrně decentní. Kontrabas Charlieho Hadena v "Yo sin Ti" ("Nocturne" | 2001 | Gitanes | 013 611-2) měl už patrný impuls, zejména patrně díky přímé kontrole měničů, stejně jako slušnou definici, ale mohl by mít přeci jen o něco větší důraz, větší váhu, dodat nástroji mohutnější proporce. Pokud by však někomu v daném prostoru bas scházel, dá se doladit za pomoci tónových korekcí a přizpůsobit akustice místnosti. Hloubka, do které se Ascada 600 Tower pouští, je pak velmi slušná a kontrabas se pocitově "vejde".

2016 03 07 TST Heco Ascada 600 5

Tyto Heco mají na rozdíl od nižších, plných a zvukově sytých řad klidnější, přesnější a dospělejší, přirozenější projev, který je méně "hezký" a realističtější, což vyniklo zejména na podání hlasů. Garfunkelův vokál v "Morning has broken" z desky "The Wide World Over" od Chieftains (2002 | RCAVictor | 09026639172) byl uvolněný a lehký, podaný se slušnou čistotou a doprovodný zpěv Diany Krall pak byl už dokonce i hezky znělý. Oba hlasy byly velmi dobře oddělené, Heco drží v reprodukci dobrou kontrolu a i když neodhaluje kdovíjaké droboučké nuance, hlasy zní klidně a čistě.

2016 03 07 TST Heco Ascada 600 6

Vysokotónový měnič dokázal velmi pěkně vykreslit nejvyšší tóny v Burtonově "Tears of Rain" ("Like Minds" | 2003 | Concord | SACD-1029-6). Výšky jsou hodně klidné, jemné a opět neladěné na efektní výraznost, ale spíše na realistický poklid a vzdušnost. Jednotlivé dopady paliček na činely jsou už velmi slušně oddělené a kontrolované, po každém úderu následoval také slyšitelný dozvuk, nepřehnaný a realistický, přesný a objemově akorát nadávkovaný. Nečekejte výrazné, cinkavé výšky, Ascada 600 Tower staví, trošku na rozdíl od výrazněji znějících nižších řad, skutečně na nepřehnané realističnosti. Když však otočíte hlasitost trochu více nahlas, charakter všech pásem se maličko změní a přibude právě trocha znělosti a výraznosti.

Už jsme zmínili, že aktivní pohon měničů s sebou přináší i na danou třídu velmi dobrou kontrolu a i když impakt na nejnižších frekvencích by mohl být větší, respektive zvuk hutnější, Saint-Saënsova "Danse Macabre" ("Crystal Cable Arabesque" | 2009 | Crystal Cable | CC200901) působila živě a zejména na středních a vyšších hlasitostech už příjemně přesvědčivě. Zesilovač drží měniče pod kontrolou, reprosoustavy se tak nezahltí a při realistických a vyšších hlasitostech hudba rozkvete a objeví se i kýžený pocit "šťouchnutí", tedy impuls.

2016 03 07 TST Heco Ascada 600 7

Velká část reprosoustav značky Heco je brána jako ideální nástroje pro rockovou / popovou, respektive obecně elektrifikovanou "běžnou" hudbu. I Ascada 600 Tower se svým realističtějším laděním to zvládají velmi dobře - Watersova "Perfect Sense Part I / Part II" z desky "Amused to Death" (1992 | Columbia | 4687612) stála na pěkně zaostřeném hlasu a ani v dramatičtějších pasážích neztrácí sloupky schopnost udržet pořádek a klid v reprodukci, hudba je přehledná a měniče slušně přesné. Heco také neloví nejdrobnější detaily z pozadí hudby, ale už patří do kategorie, kdy má zvuk vrstvy, kdy vám už detaily neschází a nemáte pocit, že by hudba byla o něco ochuzená (míněno samozřejmě v kontextu cca padesátitisícových systémů).

2016 03 07 TST Heco Ascada 600 8

Velmi pěkně dokázaly reprosoustavy načrtnout hudební scénu ve Stingově "The Hounds of Winter" z "...all this time". Nástroje byly rozložené nejen v pravolevém směru a to i za hranicemi reprosoustav, ale Ascada 600 Tower dokázaly protáhnout zvuk i směrem dozadu a dát nástrojům dost prostoru, aby ve vnímání nesplývaly a nepřekrývaly se. I to je přínos přesně hrajících aktivních měničů.

2016 03 07 TST Heco Ascada 600 9

Jak už bylo řečeno, značka Heco je v dostupných kategoriích velmi dobrou volbou pro "rockový zvuk" a třeba "Rattle that lock" ze stejnojmenné desky Davida Gilmoura (2015 | Columbia | 88875123262) byla rytmická, pevná, živá a s lehoučkým nádechem té správné rockové syrovosti a energie.

2016 03 07 TST Heco Ascada 600 10

Heco Ascada 600 Tower jsou lifestylovým řešením pro ty, kteří chtějí minimum kabelů, minimum zabraného prostoru a přitom slušný zvuk. Pěkný design a zpracování vám umožní postavit je bez ostychu do libovolného prostoru a dovedeme si představit, že zejména ve spojení s nějakým streamovacím produktem budou ideální pro ty, kteří chtějí maximum stylu a pohodlí. Cena se možná jeví ne úplně nízká, na druhou stranu musíte vzít v potaz fakt, že dostáváte vlastně kompletní sestavu a ještě k tomu sladěnou po všech stránkách. Ascada 600 Tower jsou tak dobré, pohodlné řešení, které je až překvapivě věrné, přesné a pokud jen trochu víc otočíte hlasitost, hudba rozkvete a získá živost a energii. Pokud tak jste příznivci jednoduchý, ale dobrých řešení, Heco Ascada 600 Tower jsou jedním z takových...

VHODNÁ MÍSTNOST

MALÁ [< 20m2] [✓] | STŘEDNÍ [> 20m2 / < 40m2] [ ✓] | VELKÁ (> 40m2) [ +/- ]

Kč 42 990,-

--- --- --- --- ---

KLADY

+ stylové a kompaktní řešení

+ dobrá konektorová výbava

+ slušná čistota

+ i nahlas udržují čistý, čitelný a zábavný zvuk

ZÁPORY

- trojice basáků by mohla dávat o něco větší tlak

--- --- --- --- ---

PRODÁVÁ: Horizon Trading Prague | www.horizontrading.cz 

Thorens TD-190
 
 
 

2015 01 13 TST Thorens TD190 1

Gramofony Thorens mají rozhodně výbornou pověst, snad i díky tomu, že z této švýcarské produkce vychází již od roku 1903. V posledních letech se nejvýraznějším produktem firmy stal „trojúhelníkový" TD 309 ze střední třídy, nejvíce produktů ale najdete v kategorii do 30 tisíc. Jedním z nejzákladnějších modelů je pak TD 190-2, vcelku jednoduchý, plně automatický gramofon klasických tvarů.

Thorens TD 190-2 nemůže být vizuálně ortodoxnější – velká základna z téměř centimetr tlustých MDF desek je upravena vinylovou fólií se strukturou, celkové zpracování je na danou cenovou kategorii velmi dobré. Možná je to i tím, že Švýcaři nevyrábí tento model v Číně, ale v Německu. Gramofon stojí na čtveřici velkých nožiček s odpružením.

2015 01 13 TST Thorens TD190 2

Vizuální dominantou je pod plastovým krytem hliníkový talíř o hmotnosti 0,7 kg, spočívající na plastovém podtalíři. Právě ten je roztáčen klasickým řemínkem za pomoci DC motorku s elektronickou regulací. Na talíři je klasická plstěná podložka.

Vlevo od talíře najdete třípolohový, relativně velký přepínač, jímž se volí rychlost otáčení – jako jeden z nemnoha gramofonů této cenové třídy umožňuje krom rychlosti 33 a 45 zvolit i 78 otáček za minutu. Na straně druhé je pak lehce vyvýšená plocha, na níž spočívají ovládací prvky i raménko.

2015 01 13 TST Thorens TD190 3

Když jsme u raménka, jde o model TP 19, tedy o rovnou dutou trubičku z nemagnetické kovové slitiny. Na hlavici je osazena MM přenoska Ortofon OMB 10, odpovídající základní kategorii gramofonu. Snadné nastavení vhodných provozních parametrů umožňuje nevelké protizávaží s cejchovanou stupnicí; magnetický antiskating lze opět nastavit snadno vroubkovaným kolečkem u základny raménka.

2015 01 13 TST Thorens TD190 4

Protože jde o gramofon plně automatický, vše potřebné zajistí pouhé dvě páčky. Jeden přepínač volí průměr přehrávané desky (17 nebo 30 cm), druhý spouští automatiku (tedy přesněji říká jí, že má počkat, až uživatel uvolní páčkou raménko a pak začne konat). Ta přesune přenosku nad první drážku a po dohrání zase vrátí do původní polohy. Automatika gramofonu funguje bezchybně a s velkým komfortem, pokud péče a rituály kolem vinylového přehrávání není vaším šálkem kávy a přesto se černých desek nechcete vzdát.

Na zadní straně najdete signálové kabely a zemnící drát se štědrou délkou 1 m, vše je pevně zakomponováno do těla gramofonu – i to však odpovídá jak cenové třídě, tak zaměření na co nejsnazší provoz.

2015 01 13 TST Thorens TD190 6

Gramofon Thorens TD 190-2 jsme poslouchali na elektronice Naim Nait XS,případně na NAD C370, alternativním zdrojem signálu byl Pro-Ject Elemental a phono předzesilovačem Pro-Ject Phono Box. Měli jsme možnost zkoušet pro vylepšení zvuku také závaží SSC Recordpoint. Poslouchalo se přes Harbeth Monitor 30,Xavian Bonbonus, ale i Jamo C97 nebo Bowers&Wilkins CM6 S2 s podporou B&W ASW10 CM S2.

2015 01 13 TST Thorens TD190 7

V basovém pásmu gramofon, nebo spíše jeho přenoska, nabízí poměrně významný objem, nicméně velmi neuspěchaný, měkký. Definice tónů a oddělení jednotlivých brnknutí kontrabasu v „Run the voodoo down" Cassandry Wilson („Travelling Miles" | 1999 | Blue Note | 7243 8 5412318) není v rámci cenové kategorie špatná, vše by nicméně mohlo mít znatelnější impuls.

Střední tóny nijak nevystupují nad zvukový celek, jsou velice nekonfliktní – hlas Kate Bush v titulní skladbě elpíčka „The Sensual World" (1989 | EMI | 7930781) byl příjemně srozumitelný, poklidný a zcela prostý sykavek, kulatý a velmi neúnavný. Byla v něm cítit i energie a živost.

2015 01 13 TST Thorens TD190 8

V rámci entry-level kategorie jsou poklidné a přehledné výšky spíše výhodou, nemusíte se bát ostrosti nebo nacinkanosti. Na druhou stranu činely v „Turn to Stone" z desky „Out of the Blue" od ELO (1977 | Jet Records | KZ2 35530) rozhodně nezní plechově či tupě, naopak již začínají mít slušné prokreslení.

Celková umírněnost je znát také na neefektní, avšak ne špatné dynamice. Úvodní velký buben v „Lion in Winter" od Bee Gees („Trafalgar" | MFSL | 1-263) má již znatelnou hloubku a byť vás svou energií nekopne do žeber, důraz je znatelný a tón docela plný. Úderům také sluší větší objem a měkkost, s jakou je gramofon servíruje.

„Obsession" ze stejnojmenného alba Boba Jamese (1986 | Warner Bros. | 925 495-1) přinesla dobře přehlednou zvukovou scénu, celkově vřelejší a i když spíše hutnější, než vysloveně transparentní, nástroje bylo možné dobře rozeznat, bez vzájemného překrývání. Lokalizace pak byla slušná, odpovídající cenové třídě. V Cavově „High Boson Blues" („Live from KCRW" | 2013 | BS006V) byla scéna znatelná dokonce i v předozadním směru.

2015 01 13 TST Thorens TD190 10

Zvuk Thorens TD 190-2 je v dobrém slova smyslu jednoduchý a nekonfliktní. I starší nahrávky zní příjemně, vřelost, kterou TD 190-2 do přednesu vkládá, sice možná není audiofilsky puristická, ale to ostatně není ani plně automatický gramofon – ten je určen pro maximální komfort a tady si podávají ruku jak pohodlí ovládací, tak pohodlí zvukové. Thorens TD 190-2 je také již velkým, pěkně vypadajícím klasickým gramofonem, jeho automatika je skutečně příjemná na ovládání a pokud budete chtít pokročit s kvalitou zvuku, stačí nasadit lepší přenosku a samotné šasi by jí nemělo být brzdou. Za 13 tisíc tak můžete mít gramofon, který nese zjevnou genetickou výbavu firmy Thorens a může se stát fajnovým společníkem pro příjemně nenáročné přehrávání černých desek.

Kč 12 790,-

--- --- --- --- ---

KLADY

+ maximálně pohodlné a již slušně hrající řešení

+ máte pocit, že máte doma „velký" gramofon

+ hraje měkce a tedy nekonfliktně, příjemně

+ rozumná cenovka

ZÁPORY

- zvuk je přeci jen méně konkrétní (stačí ale sáhnout třeba po jiné přenosce)

--- --- --- --- ---

Technics
 Zdroj: www.technet.cz

Nové komponenty zaujmou i velmi čistým vzhledem a provedením. | foto: Václav Nývlt, Technet.cz

Značku Technics jistě není třeba představovat, po „sametové revoluci“ patřila k nejdováženějším - právě gramofony, kazetové magnetofony, CD přehrávače, zesilovače a receivery s touto značkou často nahrazovaly letité komponenty od Tesly či Hi-Fi klubu.

V té době značka Technics patřila japonskému gigantu Matsushita Electric Industrial, stejně jako Panasonic a v Česku méně známá National. Zatímco Technics byl zaměřen především na zvukové sestavy a komponenty, Panasonic byl k vidění na televizorech, videorekordérech a osobních hudebních přehrávačích.

Série restrukturalizací společnosti Matsushita vyvrcholila v roce 2008 přejmenováním na Panasonic Corporation. Tím také pro oblast domácích hudebních systémů značka Technics zanikla, a dále se objevovala jen na DJ technice a gramofonech.

Zvýšený zájem o „audio“ probudil Technics z umělého spánku

Tento stav trval až do září roku 2014, kdy Panasonic na veletrhu IFA 2014 v Berlíně oznámil oživení značky Technics a představil její první komponenty. Psali jsme o nich například zde: Legenda Technics se vrací, ale asi ne k vám domů. Stojí hříšné peníze. Jak titulek naznačuje, značka Technics míří spíše do high-endové kategorie a nechá si za sebe náležitě zaplatit.

Fotogalerie

18 fotografií s kometáři.

Do České republiky se však zatím nové komponenty oficiálně nedovážely a objednat si sestavu za desítky tisíc ze zahraničí bez možnosti si jí předem poslechnout se asi odváží málokdo.

Ačkoli nám to české zastoupení zatím oficiálně nepotvrdilo, vypadá to, že se nedostupnost nových Technicsů brzy změní. Dnes totiž byla spuštěna česká mutace webu a u všech modelů nechybí poznámka „už brzy v prodeji“.

Při příležitosti oslavy padesáti let od založení společnosti (započítány jsou i roky „klidu“) jsme si nové komponenty mohli prohlédnout a krátce poslechnout. Na podrobnosti se podívejte do komentované fotogalerie.

 

Zdroj:http://technet.idnes.cz/technics-50-let-0fg-/tec_audio.aspx?c=A151230_152522_tec_audio_nyv

Heco Celan GT302 - test
 

2014-11-04-TST-Heco-Celan-GT-302-1

Němečtí Heco jsou známí tím, že většina jejich portfolia zasahuje spíše do nižších cenových kategorií a že si nesnaží připisovat nějaké vzletné zvukové charakteristiky – dalo by se říct, že jde o dobrý zvuk v dobrém balení za více než dobré peníze, nebo možná jde o přístup „co nejvíce reprosoustavy za co nejméně peněz". Zcela bez negativních konotací jde tedy o „normální" zvuk pro „normálního" posluchače, snad i proto zde Heco patří k velmi oblíbeným značkám. Na druhou stranu najdete v portfoliu i high end atakující modely New Statement a Concerto Grosso s cenovkami mezi 100 a 200 tisíci, jde ale o výjimky. Nejvyšší „běžná" řada se nazývá Celan GT a uvozuje jí rozměrná regálovka 302.

 

Heco Celan GT 302 se mohou zdát díky prohnutým bokům a zužujícímu se tvaru menší, než doopravdy jsou, ale zaberou vám prostor 38 x 33 x 23 cm (v x h x š) a jejich skříň z MDF desek váží už slušných 11 kg. Co nás nadchlo, to bylo provedení – jednak robustní stavba, jednak velmi pěkný lak na povrchu, který je v dané cenové třídě rozhodně na palec nahoru. Křivky samozřejmě nejsou uměleckým dílem, hodným třeba některých italských značek, ale německá přímočarost má také ledacos do sebe a v reálu nevadí ani výrazné kovové rámování obou reproduktorů.

2014-11-04-TST-Heco-Celan-GT-302-2

Zadní stěna zaujme masivním a velmi pěkně zpracovaným vyústěním bassreflexového otvoru, stejně jako u dolní hrany přišroubovanou velkou destičkou s pěticí reproduktorových terminálů. Proč pěticí? Nejde tu o zemnící konektor, jako třeba v případě některých modelů Tannoy, jde o bi-wiringové zapojení, umožňující navíc u výškové sekce pouhou volbou terminálů nastavit linární, nebo o 2 dB silnější průběh výšek. Terminály jsou docela velké, robustní a také dostatečně daleko od sebe, takže není problém do nich zastrčit i dráty s většími koncovkami.

2014-11-04-TST-Heco-Celan-GT-302-3

Heco Celan GT 302 jsou koncipovány jako dvoupásmové, bassreflexové reprosoustavy. Vpředu tedy najdeme tweeter a středobasový měnič. Vysokotónový reproduktor byl vyvinut pro řadu Celan GT, má nadstandardní průměr 3 cm a na první pohled si všimnete také velkých závěsů. Kopulka je také trochu zasunuta v malém hliníkovém zvukovodu, který by měl zlepšovat disperzi nejvyššího pásma. V „motoru" najdeme dvojici magnetů pro přesnější chod. Membrána samotná je pak atypicky ze směsi vláknitých materiálů. Dominantou čelní stěny je ale rozhodně středobasový měnič – ten má průměr 17 cm a kónus membrány je vyroben z tradičního papíru. Cívka v pohonu má průměr 2,5 cm a reproduktor je uložen v pevném hliníkovém koši.

2014-11-04-TST-Heco-Celan-GT-302-4

Výrobce reprosoustavám určil citlivost hezkých 90 dB, takže by neměl být problém s nimi pracovat, impedance je „německy" určena rozptylem 4 – 8 Ohm, přičemž tweeter nastupuje do akce až relativně vysoko – na hranici 3 000 Hz. Výrobce neudává ve svých materiálech ani orientační toleranci, je tak třeba brát frekvenční rozsah 30 – 50 000 Hz trochu s rezervou.

2014-11-04-TST-Heco-Celan-GT-302-5

Heco Celan GT 302 jsme poslouchali na elektronice Naim Nait XS / Naim CD5si, alternoval ještě ASUS Xonar Essence One MUSES po upgradu na DSD variantu MkII. Srovnávali jsme s Harbeth Monitor 30Xavian Bonbonus a toho času i zapůjčeným setem Bowers&Wilkins CM6 S2 / ASW10 CM S2. Na propojení jsme měli kabely ProAc, Eagle Cable, Monster Cable, KrautWire, QUAD či Naim. Napájení řešil KrautWire Omega III a na zakázku vyrobená rozvodnice.

2014-11-04-TST-Heco-Celan-GT-302-6

Přestože Heco Celan GT 302 působí jako mohutné reprosoustavy a umí vytvořit slušný akustický tlak, v basové části spektra jsou docela opatrné. Poměrově je basu o něco méně, umí ale „bouchnout" a zdá se, že je poměrně snadné ho kontrolovat. Definice kontrabasu v „Witch Hunt" Wayne Shortera („Speak no end" | 1999 | Blue Note | 7243 4 99001 27) byla velmi slušná, byť ideální byla s volume doprava trochu nad naší obvyklou (nutno říci, že poklidnou) poslechovou hlasitost. Nicméně je zřejmé, že Heco dělá své reprosoustavy i (nebo snad dokonce „hlavně"?) s ohledem na milovníky hlasitějšího přednesu. Jednak je snadné přimět GT 302 hrát nahlas, jednak se jejich zvuk semkne a zkonkrétní a jednoduše jim to sluší právě tak. Kontrabas nicméně vždy zůstává trochu v pozadí za středy a výškami.

2014-11-04-TST-Heco-Celan-GT-302-7

Nádherně nahraný vokál Kurta Ellinga v „Change Partners" („Nightmoves" | 2007 | Concord | 0888072302631) ukázal, že právě středy a oblast, kde se odehrává většina hudebního dění, je tím nejlepším, co může regál Celan GT 302 nabídnout. Zvuku je tu hodně, je bohatý a čistý, pevný. I ostatní nástroje od kontrabasu po bicí jsou pěkně pevně vykreslené, přednes sice není lehký, ale působí čistě a jasně. Vokálu navíc sluší „tělo", které Celan GT 302 umí evokovat.

2014-11-04-TST-Heco-Celan-GT-302-8

Nejvyšší tóny nás překvapily – jednak tím, že v naší větší místnosti bylo jen málo znát, zda pracujeme s lineární, nebo o dva decibely hlasitější křivkou nejvyššího pásma, jednak i tím, že už v lineárním nastavení je bohatství v horním pásmu naprosto dostatečné. Třeba činelů bylo víc než dost, jejich zvuk byl výrazný, ale ještě ne nacinkaný. Rozlišení je adekvátní dvacetitisícové kategorii, oddělení od zbytku pásma je jisté a kontury jsou dobře čitelné. Měli jsme také pocit, že zvuk je živý, že nám vychází vstříc a vtahuje nás do dění. Cítíte, že Heco do přednesu vkládají opravdu dost energie a chtějí vás bavit.

2014-11-04-TST-Heco-Celan-GT-302-9

Saint-Saënsův „Danse Macabre z CD „Mephisto & Co" (Reference Recordings | RR-82) prokázal dynamický potenciál těchto relativně dostupných regálovek. Ani při vyšších hlasitostech se „nerozsypaly", dynamické vlny byly zvládnuty dobře a na danou třídu určitě nadprůměrně – mikrodynamika je tu trochu na druhé koleji, charakter Celan GT 302 staví hlavně na impresivní dynamice celkové, na tlaku, kterým vás zahrne a pokud je doplníte solidním subwooferem, pak energie už nebude scházet nikde.

Prokofievově „Osmé klavírní sonátě v B dur, op. 84" („Deutsche Grammophon" | 449 744-2) vládl již docela přesvědčivý klavír, byť jemňoučké doznívání strun a další subtilní detaily tu nehledejte. Pocit velkého nástroje ale získáte. Celan GT 302 také slušně oddělují jednotlivé tóny, kontrolu nad zvukem mají pocitově samozřejmou, byť s úplně levnou elektronikou bychom je asi nespojovali. Zvukové podání klavíru bylo expresivní. Bez podpory subwooferu je cítit, že někde mezi 40 a 50 Hz energie valem ubývá, ale i tak je to rozhodně zajímavé.

Když si dáte trochu práce a postavíte Celan GT 302 lehce přes půl metru, raději snad metr od zadní zdi a dáte jim něco volného prostoru po stranách, dočkáte se také pěkného prostoru, byť situovaného výhradně mezi ozvučnice. Zvuková scéna „20 / 20 Vision" Charlieho Hadena („Rambling Boy" | 2008 | Decca | 0602517791657) šla i trochu směrem k posluchači a vytvářela prostor i s hloubkou. Snad je to dílem velkého tweeteru, ale Celan GT 302 nejsou nijak dramaticky směrové a v případě mírného natočení směrem dovnitř si dobrý zvuk užije klidně trojice posluchačů vedle sebe. Lokalizace nástrojů je slušná, ale ne oslnivá, zato výborný je pocit spojitosti, „hmotnosti" zvuku a zvukové scény.

Heco Celan GT 302 jsou naprosto perfektní pro moderní hudbu, pro hlasitější a bezstarostný poslech – moc jsme si užili „Sooner or later" od Supertramp („It was the best of times" | 1999 | EMI | 094635904420), kde nebyl důvod řešit drobné nuance přednesu, ale jednoduše jsme se nechali zahrnout zvukem a vřelou, příjemnou atmosférou měkkého, velkého zvuku. Celan GT 302 zprostředkují dobře tah na branku a přes inklinaci k „hezkému" zvuku to právě tady není vůbec žádný problém. Čistota zůstává, zvuk je pevný a velmi konkrétní a baví.

Regálové reprosoustavy Heco Celan GT 302 mají zajímavé kouzlo. Nečekejte od nich monitorový, strohý zvuk – jinak ale poslouží výborně, zvláště pak tam, kde je vyžadován velký zvuk, akustický tlak, snadné rozehrávání a slušná definice. Přes relativně větší objem je tu basová složka poměrně kultivovaná a patrně se vám bude (krom malých místností) hodit subwoofer. Jinak ale nabízí tyto regálovky zvuk aktivní, živý, zábavný a po všech stránkách dobrý, nebojí se hrát nahlas a zvládají i náročnější dynamické pasáže, takže se nemusíte bát jim svěřit třeba i dramatické efekty při sledování filmů. Tvoří-li vaši diskotéku cokoliv od ABBY po ZZ Top nebo cokoliv tvrdšího / syntetičtějšího / elektrifikovanějšího, pak je poměr cena výkon Heco Celan GT 302 skvělý a poslech snadný.

MĚŘENÍ

Měření frekvenční charakteristiky probíhalo v uzavřeném semireverberantním prostoru o výměře podlahové plochy 50 metrů čtverečních. Prostor není akusticky speciálně upraven, a proto jsou naměřené hodnoty interpretovatelné jako 100% věrohodné v pásmu 200 Hz a výše, v pásmu 10 – 200 Hz ovlivněné akustickými parametry prostoru – konkrétně mírným zdvihem na basech. Měřeno bylo pomocí software ATB PC Pro vždy v pěti cyklech v různou denní dobu, vybrána byla vždy střední křivka. Všechna měření probíhala na NAD C370 a Pioneer BDP-LX71 s vždy stejně nastavenou úrovní hlasitosti. Měřeno pomocí PCM stopy o vzorkovací frekvenci 48 kHz s 1/3 oktávovým vyhlazováním.

2014-11-04-TST-Heco-Celan-GT-302-m1

Měření frekvenční charakteristiky probíhalo na 2krát, jednou ve standardním režimu a jednou v režimu +2 dB. Jak vidno, rozdíl je naprosto minimální a 2 dB dosahuje v místech, kde již mnoho obsahu v nahrávkách není. I proto poslechově není mezi oběma režimy žádný dramatický rozdíl, byť slyšitelný je. Jak vidno, střední a výškové pásmo má v přednesu prim, celé pásmo se nicméně od nějakých 45 Hz vejde do tolerance +/- 5 dB, což je slušné.

2014-11-04-TST-Heco-Celan-GT-302-m2

Impedančně se zdá být Celan GT 302 bezproblémovým partnerem, byť se někde kolem 520 Hz propadá až na hranici 3 Ohm, takže stabilní zesilovač je dobrým doporučením. Žádné významné excesy ale v křivce znatelné nejsou.

VHODNÁ MÍSTNOST

MALÁ [< 20m2] [ ✓] | STŘEDNÍ [> 20m2 / < 40m2] [ +/- ] | VELKÁ (> 40m2) [ × ]

Kč 18 490,-

--- --- --- --- ---

KLADY

+ velmi pěkné zpracování – dostanete „kus bedny"

+ možnost volby charakteru nejvyššího pásma

+ poměrně velký zvuk

+ ideální charakteristika pro rock, pop a vůbec elektrifikované žánry

ZÁPORY

- neočekávejte tak úplně jemnost a subtilnost

Heco Celan GT302 - test
 

2014-11-04-TST-Heco-Celan-GT-302-1

Němečtí Heco jsou známí tím, že většina jejich portfolia zasahuje spíše do nižších cenových kategorií a že si nesnaží připisovat nějaké vzletné zvukové charakteristiky – dalo by se říct, že jde o dobrý zvuk v dobrém balení za více než dobré peníze, nebo možná jde o přístup „co nejvíce reprosoustavy za co nejméně peněz". Zcela bez negativních konotací jde tedy o „normální" zvuk pro „normálního" posluchače, snad i proto zde Heco patří k velmi oblíbeným značkám. Na druhou stranu najdete v portfoliu i high end atakující modely New Statement a Concerto Grosso s cenovkami mezi 100 a 200 tisíci, jde ale o výjimky. Nejvyšší „běžná" řada se nazývá Celan GT a uvozuje jí rozměrná regálovka 302.

 

Heco Celan GT 302 se mohou zdát díky prohnutým bokům a zužujícímu se tvaru menší, než doopravdy jsou, ale zaberou vám prostor 38 x 33 x 23 cm (v x h x š) a jejich skříň z MDF desek váží už slušných 11 kg. Co nás nadchlo, to bylo provedení – jednak robustní stavba, jednak velmi pěkný lak na povrchu, který je v dané cenové třídě rozhodně na palec nahoru. Křivky samozřejmě nejsou uměleckým dílem, hodným třeba některých italských značek, ale německá přímočarost má také ledacos do sebe a v reálu nevadí ani výrazné kovové rámování obou reproduktorů.

2014-11-04-TST-Heco-Celan-GT-302-2

Zadní stěna zaujme masivním a velmi pěkně zpracovaným vyústěním bassreflexového otvoru, stejně jako u dolní hrany přišroubovanou velkou destičkou s pěticí reproduktorových terminálů. Proč pěticí? Nejde tu o zemnící konektor, jako třeba v případě některých modelů Tannoy, jde o bi-wiringové zapojení, umožňující navíc u výškové sekce pouhou volbou terminálů nastavit linární, nebo o 2 dB silnější průběh výšek. Terminály jsou docela velké, robustní a také dostatečně daleko od sebe, takže není problém do nich zastrčit i dráty s většími koncovkami.

2014-11-04-TST-Heco-Celan-GT-302-3

Heco Celan GT 302 jsou koncipovány jako dvoupásmové, bassreflexové reprosoustavy. Vpředu tedy najdeme tweeter a středobasový měnič. Vysokotónový reproduktor byl vyvinut pro řadu Celan GT, má nadstandardní průměr 3 cm a na první pohled si všimnete také velkých závěsů. Kopulka je také trochu zasunuta v malém hliníkovém zvukovodu, který by měl zlepšovat disperzi nejvyššího pásma. V „motoru" najdeme dvojici magnetů pro přesnější chod. Membrána samotná je pak atypicky ze směsi vláknitých materiálů. Dominantou čelní stěny je ale rozhodně středobasový měnič – ten má průměr 17 cm a kónus membrány je vyroben z tradičního papíru. Cívka v pohonu má průměr 2,5 cm a reproduktor je uložen v pevném hliníkovém koši.

2014-11-04-TST-Heco-Celan-GT-302-4

Výrobce reprosoustavám určil citlivost hezkých 90 dB, takže by neměl být problém s nimi pracovat, impedance je „německy" určena rozptylem 4 – 8 Ohm, přičemž tweeter nastupuje do akce až relativně vysoko – na hranici 3 000 Hz. Výrobce neudává ve svých materiálech ani orientační toleranci, je tak třeba brát frekvenční rozsah 30 – 50 000 Hz trochu s rezervou.

2014-11-04-TST-Heco-Celan-GT-302-5

Heco Celan GT 302 jsme poslouchali na elektronice Naim Nait XS / Naim CD5si, alternoval ještě ASUS Xonar Essence One MUSES po upgradu na DSD variantu MkII. Srovnávali jsme s Harbeth Monitor 30Xavian Bonbonus a toho času i zapůjčeným setem Bowers&Wilkins CM6 S2 / ASW10 CM S2. Na propojení jsme měli kabely ProAc, Eagle Cable, Monster Cable, KrautWire, QUAD či Naim. Napájení řešil KrautWire Omega III a na zakázku vyrobená rozvodnice.

2014-11-04-TST-Heco-Celan-GT-302-6

Přestože Heco Celan GT 302 působí jako mohutné reprosoustavy a umí vytvořit slušný akustický tlak, v basové části spektra jsou docela opatrné. Poměrově je basu o něco méně, umí ale „bouchnout" a zdá se, že je poměrně snadné ho kontrolovat. Definice kontrabasu v „Witch Hunt" Wayne Shortera („Speak no end" | 1999 | Blue Note | 7243 4 99001 27) byla velmi slušná, byť ideální byla s volume doprava trochu nad naší obvyklou (nutno říci, že poklidnou) poslechovou hlasitost. Nicméně je zřejmé, že Heco dělá své reprosoustavy i (nebo snad dokonce „hlavně"?) s ohledem na milovníky hlasitějšího přednesu. Jednak je snadné přimět GT 302 hrát nahlas, jednak se jejich zvuk semkne a zkonkrétní a jednoduše jim to sluší právě tak. Kontrabas nicméně vždy zůstává trochu v pozadí za středy a výškami.

2014-11-04-TST-Heco-Celan-GT-302-7

Nádherně nahraný vokál Kurta Ellinga v „Change Partners" („Nightmoves" | 2007 | Concord | 0888072302631) ukázal, že právě středy a oblast, kde se odehrává většina hudebního dění, je tím nejlepším, co může regál Celan GT 302 nabídnout. Zvuku je tu hodně, je bohatý a čistý, pevný. I ostatní nástroje od kontrabasu po bicí jsou pěkně pevně vykreslené, přednes sice není lehký, ale působí čistě a jasně. Vokálu navíc sluší „tělo", které Celan GT 302 umí evokovat.

2014-11-04-TST-Heco-Celan-GT-302-8

Nejvyšší tóny nás překvapily – jednak tím, že v naší větší místnosti bylo jen málo znát, zda pracujeme s lineární, nebo o dva decibely hlasitější křivkou nejvyššího pásma, jednak i tím, že už v lineárním nastavení je bohatství v horním pásmu naprosto dostatečné. Třeba činelů bylo víc než dost, jejich zvuk byl výrazný, ale ještě ne nacinkaný. Rozlišení je adekvátní dvacetitisícové kategorii, oddělení od zbytku pásma je jisté a kontury jsou dobře čitelné. Měli jsme také pocit, že zvuk je živý, že nám vychází vstříc a vtahuje nás do dění. Cítíte, že Heco do přednesu vkládají opravdu dost energie a chtějí vás bavit.

2014-11-04-TST-Heco-Celan-GT-302-9

Saint-Saënsův „Danse Macabre z CD „Mephisto & Co" (Reference Recordings | RR-82) prokázal dynamický potenciál těchto relativně dostupných regálovek. Ani při vyšších hlasitostech se „nerozsypaly", dynamické vlny byly zvládnuty dobře a na danou třídu určitě nadprůměrně – mikrodynamika je tu trochu na druhé koleji, charakter Celan GT 302 staví hlavně na impresivní dynamice celkové, na tlaku, kterým vás zahrne a pokud je doplníte solidním subwooferem, pak energie už nebude scházet nikde.

Prokofievově „Osmé klavírní sonátě v B dur, op. 84" („Deutsche Grammophon" | 449 744-2) vládl již docela přesvědčivý klavír, byť jemňoučké doznívání strun a další subtilní detaily tu nehledejte. Pocit velkého nástroje ale získáte. Celan GT 302 také slušně oddělují jednotlivé tóny, kontrolu nad zvukem mají pocitově samozřejmou, byť s úplně levnou elektronikou bychom je asi nespojovali. Zvukové podání klavíru bylo expresivní. Bez podpory subwooferu je cítit, že někde mezi 40 a 50 Hz energie valem ubývá, ale i tak je to rozhodně zajímavé.

Když si dáte trochu práce a postavíte Celan GT 302 lehce přes půl metru, raději snad metr od zadní zdi a dáte jim něco volného prostoru po stranách, dočkáte se také pěkného prostoru, byť situovaného výhradně mezi ozvučnice. Zvuková scéna „20 / 20 Vision" Charlieho Hadena („Rambling Boy" | 2008 | Decca | 0602517791657) šla i trochu směrem k posluchači a vytvářela prostor i s hloubkou. Snad je to dílem velkého tweeteru, ale Celan GT 302 nejsou nijak dramaticky směrové a v případě mírného natočení směrem dovnitř si dobrý zvuk užije klidně trojice posluchačů vedle sebe. Lokalizace nástrojů je slušná, ale ne oslnivá, zato výborný je pocit spojitosti, „hmotnosti" zvuku a zvukové scény.

Heco Celan GT 302 jsou naprosto perfektní pro moderní hudbu, pro hlasitější a bezstarostný poslech – moc jsme si užili „Sooner or later" od Supertramp („It was the best of times" | 1999 | EMI | 094635904420), kde nebyl důvod řešit drobné nuance přednesu, ale jednoduše jsme se nechali zahrnout zvukem a vřelou, příjemnou atmosférou měkkého, velkého zvuku. Celan GT 302 zprostředkují dobře tah na branku a přes inklinaci k „hezkému" zvuku to právě tady není vůbec žádný problém. Čistota zůstává, zvuk je pevný a velmi konkrétní a baví.

Regálové reprosoustavy Heco Celan GT 302 mají zajímavé kouzlo. Nečekejte od nich monitorový, strohý zvuk – jinak ale poslouží výborně, zvláště pak tam, kde je vyžadován velký zvuk, akustický tlak, snadné rozehrávání a slušná definice. Přes relativně větší objem je tu basová složka poměrně kultivovaná a patrně se vám bude (krom malých místností) hodit subwoofer. Jinak ale nabízí tyto regálovky zvuk aktivní, živý, zábavný a po všech stránkách dobrý, nebojí se hrát nahlas a zvládají i náročnější dynamické pasáže, takže se nemusíte bát jim svěřit třeba i dramatické efekty při sledování filmů. Tvoří-li vaši diskotéku cokoliv od ABBY po ZZ Top nebo cokoliv tvrdšího / syntetičtějšího / elektrifikovanějšího, pak je poměr cena výkon Heco Celan GT 302 skvělý a poslech snadný.

MĚŘENÍ

Měření frekvenční charakteristiky probíhalo v uzavřeném semireverberantním prostoru o výměře podlahové plochy 50 metrů čtverečních. Prostor není akusticky speciálně upraven, a proto jsou naměřené hodnoty interpretovatelné jako 100% věrohodné v pásmu 200 Hz a výše, v pásmu 10 – 200 Hz ovlivněné akustickými parametry prostoru – konkrétně mírným zdvihem na basech. Měřeno bylo pomocí software ATB PC Pro vždy v pěti cyklech v různou denní dobu, vybrána byla vždy střední křivka. Všechna měření probíhala na NAD C370 a Pioneer BDP-LX71 s vždy stejně nastavenou úrovní hlasitosti. Měřeno pomocí PCM stopy o vzorkovací frekvenci 48 kHz s 1/3 oktávovým vyhlazováním.

2014-11-04-TST-Heco-Celan-GT-302-m1

Měření frekvenční charakteristiky probíhalo na 2krát, jednou ve standardním režimu a jednou v režimu +2 dB. Jak vidno, rozdíl je naprosto minimální a 2 dB dosahuje v místech, kde již mnoho obsahu v nahrávkách není. I proto poslechově není mezi oběma režimy žádný dramatický rozdíl, byť slyšitelný je. Jak vidno, střední a výškové pásmo má v přednesu prim, celé pásmo se nicméně od nějakých 45 Hz vejde do tolerance +/- 5 dB, což je slušné.

2014-11-04-TST-Heco-Celan-GT-302-m2

Impedančně se zdá být Celan GT 302 bezproblémovým partnerem, byť se někde kolem 520 Hz propadá až na hranici 3 Ohm, takže stabilní zesilovač je dobrým doporučením. Žádné významné excesy ale v křivce znatelné nejsou.

VHODNÁ MÍSTNOST

MALÁ [< 20m2] [ ✓] | STŘEDNÍ [> 20m2 / < 40m2] [ +/- ] | VELKÁ (> 40m2) [ × ]

Kč 18 490,-

--- --- --- --- ---

KLADY

+ velmi pěkné zpracování – dostanete „kus bedny"

+ možnost volby charakteru nejvyššího pásma

+ poměrně velký zvuk

+ ideální charakteristika pro rock, pop a vůbec elektrifikované žánry

ZÁPORY

- neočekávejte tak úplně jemnost a subtilnost

Thorens TD 203 + Ortofon 2M Blue
 

2015 07 28 TST Thorens TD 203 a Ortofon 1

Vinylové desky kdysi bývaly přední audiofilskou cestou, jak poslouchat hudbu. V jednadvacátém století se ze stavu mírné hibernace, do kterého upadly po mohutném nástupu kompaktních disků v osmdesátých letech, dostávají opět na výsluní, jakkoliv i dnes tvoří jen nepatrné procento celkových prodejů hudebních nosičů. Pokud jste ale i vy smeteni vlnou elpíčkové renesance, patrně se pohlížíte po nějakém gramofonu. A pokud jste podobní většině těch, kteří na oné vlně jedou, hledáte nejspíše gramofon spíše z nižší až střední kategorie a nejste analogovými puristy.

Možná tak neuškodí popovídat si o pár základních faktech. Gramofon jako takový je poměrně jednoduché, byť často sofistikovaně navržené zařízení a při své nekomplikovanosti je docela odolný. Není tak výjimkou, že mnohý milovník vinylu opráší svůj starý stroj (nebo stroj svých rodičů) klidně po dvaceti, třiceti letech. A na takovém pak roztáčí své desky. Málokdo si však uvědomí, že i když gramofon jako takový bude (snad kromě řemínku) naprosto v pohodě, nejcitlivější částí přístroje (vlastně ve všech smyslech toho slova) je přenoska, respektive její hrot.

2015 07 28 TST Thorens TD 203 a Ortofon 2

Viděli jste někdy makro snímek hrotu, nebo dokonce video, kterak tančí ve vlnité drážce? Pokud ne, stačí jen chvíli hledat na internetu a vyskočí na vás desítky takových. V podstatě v nich uvidíte maličký hrot, kmitající jako o život údolíčkem plným různě velkých výběžků a překážek (tedy zaznamenané hudby). Právě při takto blízkém pohledu si konečně uvědomíte, že právě tento drouboučký a křehký konec přenosky je strašlivě namáhaný.

2015 07 28 TST Thorens TD 203 a Ortofon 3

Takže co se stane, když budete den za dnem, měsíc za měsícem a rok za rokem jen hrát, hrát a hrát? Máte pocit, že nic? Ale to je skutečně jen pocit, protože pouze nevidíte opotřebení, kterým hrot trpí. Je navíc úplně jedno, jestli máte přenosku za stokoruny, tisícovky, nebo klidně za sto tisíc - po určitém a pro některého až překvapivě krátkém čase bude hrot potřebovat výměnu, po dalším čase možná bude stát za to vyměnit dokonce i celou přenosku.

2015 07 28 TST Thorens TD 203 a Ortofon 4

Snad si právě teď kladete otázku, kdy nadejte onen Den D, kdy už přenoska bude na odpis. Vězte, že je to velice individuální. Řekněme, že dostupnější přenosky vám budou hrát rámcově stovky hodin, kolem 500 je rozumný odhad. Běžné přenosky mohou mít životnost dvojnásobnou, ty nejodolnější, pokud se o ně dobře staráte, pak mohou přežít i 2 000 hodin. Jenže pokud si přehrajete byť jedinou desku denně, i ta nejodolnější přenoska vám poslouží 5 let. V reálném světě to může být i deset, protože nebudete hrát každý den. Pokud ale vinylu propadnete, může to být v extrémním případně třeba i pouhý rok, zejména u zmíněných základních přenosek.

2015 07 28 TST Thorens TD 203 a Ortofon 5

Životnost přenosek navíc poměrně razantně ovlivňuje i to, jak s ní zacházíte, zdali dodržujete výrobcem předepsané parametry (tedy například přítlak a další)s. Pokud ano, možná i prvních 1 000 hodin byste neměli zaznamenat žádné změny, za touto hranicí už ale zvuk pomalu "odchází". A co víc, jehla pak drážky začíná také "vyřezávat" a poškozovat, je tak rozhodně v zájmu posluchače pravidelně o přenosku pečovat.

2015 07 28 TST Thorens TD 203 a Ortofon 5

Tolik ke zjednodušenému úvodu do světa vinylu, přenosek a analogové radosti - mějte tedy na paměti, že jednou za čas budete svou radost muset povýšit i o nákup nové přenosky, či alespoň nového hrotu do ní. Nyní pár slov k našim hrátkám s gramofonem střední kategorie, Thorens TD 203, u kterého jsme měli možnost pohrát si i s výměnou přenosky za populární, zaplatitelnou, ale již populární Ortofon 2M Blue. Právě Ortofon patří k těm společnostem, které se snaží mezi "analogaře" dostat nejen své jehly, ale také základní povědomí o výše řečeném...

2015 07 28 TST Thorens TD 203 a Ortofon 6

Samotný gramofon je příkladem moderního, jednoduchého střihu. Základní šasi je z relativně tenké, ovšem na poklep poměrně vibracím odolné MDF desky (snad i proto gramofon při rozměrech 40 x 9,3 x 32 cm váží jen 3,5 kg) s velmi pěkným lakováním a zaoblenými hranami. Levou část téměř dokonale ke krajům vyplňuje hliníkový talíř s gumovou podložkou. Talíř se otáčí na bronzovém, odolném ložisku. V levém předním růžku zbylo místo právě na dva kolébkové přepínače - jedním se gramofon zapíná a roztáčí, druhým se mění rychlost mezi 45 a 33 otáčkami za minutu. Přesnost otáček je hlídána elektronikou.

2015 07 28 TST Thorens TD 203 a Ortofon 7

TD 203 je plně osazený a nastavený již z továrny, takže stačí vybalit a zkontrolovat všechna nastavení a můžete hrát. Výrobce pro TD 203 připravil nové raménko TP 82 s jednobodovým usazením a tvrdí, že v této cenové třídě je prvním takovým. Využívá komponenty z uhlíku, samotné raménko je ale rovná hliníková dutinka, respektive dvě - vprostřed je spojena trochu křehkým článkem.

2015 07 28 TST Thorens TD 203 a Ortofon 8

Výrobce dodává i svou přenosku - model TAS 257, patřící spíše k základním MM přenoskám. Má kónický hrot, vyrábí se v Japonsku, zemi přenoskám zaslíbené, doporučená impedance činí 47 kOhm, výstupní napětí 3,5 mV a separace kanálů 20 dB na 1 kHz.

2015 07 28 TST Thorens TD 203 a Ortofon 9

Naše náhradní přenoska Ortofon 2M Blue je již na papíře o kus vpředu. Výstupní napětí je 5,5 mV a separace kanálů za stejných podmínek o 5 dB lepší. Hrot je navíc eliptický, diamantový. Zajímavé je, že doporučený přítlak na hrot 2M Blue (1,8 g) je v podstatě poloviční oproti tomu u TAS 257 (3,5 g). Váhou od sebe přenosky dělí jen něco přes 1 gram a Ortofon je těžší.

2015 07 28 TST Thorens TD 203 a Ortofon 10

Gramofon a rozdíly mezi přenoskami jsme zkoušeli na různých sestavách, zejména pak na Naim Nait XS s předzesilovačem Pro-Ject Phono Box, na T+A PA 2000 R se stejným přenoskovým předzesilovačem, ale i na Rogue Audio RP-5 a jeho integrovaném přenoskovém předzesilovači. Srovnávalo se s Pro-Ject Elemental a Pro-Ject Debut Carbon Esprit SB nebo Onkyo CP-1050. Zesilovaly ještě monobloky Rogue Audio M-180. Poslouchalo se přes Harbeth Monitor 30, Xavian Perla a GoldenEar AON 3, kvalitu napájení zajišťovaly lišty GigaWatt a filtry ProPower. Propojeno bylo kabláží TelluriumQ řady Silver a Black.

Elektrická baskytara v titulní skladbě desky "Obsession" Boba Jamese (1986 | Warner Bros. | 925 495-1) byla podaná sytě a plně, tvořila výrazný a poměrně solidní basový základ. Tóny byly spíše měkčí, ale už s velmi pěkným, citelným impulsem, bas jde do plné hloubky a ani tam nepostrádá důraz. Ve chvíli, kdy se do dění přidají i klávesy by separace tónů mohla být přeci jen o něco lepší, taktéž i definice ve složitějších pasážích trošičku povolí.

2015 07 28 TST Thorens TD 203 a Ortofon 11

S přenoskou Ortofon 2M Blue se bas stal výrazně různorodějším a konkrétnějším, lépe konturovaným. O něco málo přibyla též údernost. Bas jako kdyby se utáhl a objemově mírně ubyl, což je vždy dojem provázející zlepšení definice.

Vokál Kate Bush v "Deeper Understanding" ("Sensual World" | 1989 | EMI | 50 060-1) byl velmi slušně zaostřený a čitelný, nevystupoval ovšem nad okolní dění. I podání středních tónů je plnější, hutnější, zato ale příjemně hladké, až hebké, možná trochu tvrdší. Množství informací je slušné - byť to není úplná analýza a příval detailů, srozumitelnost hlasu je přirozená, v kategorii nadprůměrná.

Po výměně přenosky ta samá skladba rozkvetla a otevřela se, vokál pak přirozeně vystoupil do popředí a změkl, zněl plastičtěji. Také získal již náznak třetí dimenze. Posun kupředu směrem k přirozenosti byl nejznatelnější právě ve středním pásmu.

V základní konfiguraci zněly činely v "Taking the veil" Davida Sylviana ("Gone to Earth" | 1986 | Virgin | 5012981239015) s kratším dozvukem, zato ale výrazně, konkrétně a pronikavě. Překvapivě pěkně se gramofon vypořádal s podáním kovovosti činelu. Rozlišení je ovšem spíše průměrné vzhledem k cenové kategorii.

2015 07 28 TST Thorens TD 203 a Ortofon 12

Ortofon 2M Blue přidala reprodukci maličko na čistotě, hodně zato na rozlišení - průběh tónu byl bohatší, každý úder znělejší a s citelně delším dozvukem. Také kov má přirozenější tonalitu, zvuk prostě poskočil bez diskuse o výrazný krok dál.

"Higgs Boson Blues" Nicka Cavea ("Live at KCRW" | 2013 | Kobalt | BS006V) byla příjemně živá, plná a s tahem pěkně od podlahy, zvuk klouzal a nástroje byly plné, jejich dynamika pak slušná, i když s mírně znatelnou kompresí ve špičkách. Celkově ale působí hudba živě a hutně.

S vyšší přenoskou přibyla dynamická jistota a nástrojům jistota a energie, zejména mikrodynamika je lepší a díky tomu zážitek svižnější, jiskrnější a kontrolovanější. Hlavní změnou byla vyšší suverenita, že by vás najednou celková dynamika ohromila, to ne.

2015 07 28 TST Thorens TD 203 a Ortofon 13

Thorens TD 203 už se svou základní přenoskou nabízí docela slušné rozlišení, v "Run the VooDoo down" Cassandry Wilson ("Traveling Miles" | 1999 | Blue Note | 7243 8 5412318) byly nástrojové linky slušně prokreslené, nemáte pocit, že by něco bylo zapadlé, i malé informace jsou zřetelné, snad až trochu intenzivnější a mírně zdůrazněné, prezentace je sytá a živá, schází jí ale trocha nadhledu a uvolněnosti.

Přenoska Ortofon 2M Blue přinesla do zvuku výrazné uvolnění a zklidnění, pocit zdůraznění zmizel. Ortofon vás nechá proniknout o něco hlouběji, významně méně tlačí na pilu a nechá vás slyšet více hudby.

2015 07 28 TST Thorens TD 203 a Ortofon 14

Prostor v "Someday You´ll Be Sorry" Louise Armstronga ("No. 1" | Metro | 2356 072) byl trochu vytlačený kupředu, nástroje hrály srovnané v linii mezi reprosoustavami. Gramofon nicméně dokázal docela dobře vykreslit i nástroje v pozadí se slušnou přesností a zřetelně. Separace nástrojů byla slušná, ale přeci jen mezi nimi nebylo zrovna moc vzduchu a místa a nebylo úplně samozřejmě snadné je lokalizovat.

Ortofon scénu rozšířil, takže nástroje se roztáhly do šířky, posluchač tak získává výrazně lepší přehled jak o jejich velikosti, tak o konkrétním místě, kde stojí. Ačkoliv stále prostor zůstával naznačený spíše kupředu, přeci jen získal již náznak třetí dimenze směrem dozadu. Všechno bylo také pevnější, konkrétnější.

2015 07 28 TST Thorens TD 203 a Ortofon 15

Zappova "Titties & Beer" z alba "In New York" (Warner Bros. | DIS69204) byla přesná, sytá a hutná, trochu však přitažená za uzdu a neměli jsme pocit, že by přednes byl strhující a pohlcující. Atmosféru živé nahrávky Thorens spíše naznačuje.

S 2M Blue hudba získala na rytmu a plynulosti, výrazně se zlepšil timing a živák zněl živočišněji, energičtěji a byla to jednoduše větší jízda; s větším nadhledem a uvolněností.

2015 07 28 TST Thorens TD 203 a Ortofon 16

Samotný gramofon Thorens TD 203 s přenoskou Thorens TAS 257 je na poměry své cenové kategorie rozhodně dobrý; hraje přesně, čistě, byť nadprůměrně hutně a bez větší míry takové té analogové poetiky. Jde nicméně o dobrý zvuk, hodný vynaložených peněz. Gramofon také moc pěkně vypadá, je elegantní, byť jeho subtilní, pěkně provedené šasi působí v určitých partiích křehce s ne úplně logicky umístěnými některými prvky. Jakmile jsme nainstalovali přenosku Ortofon 2M Blue z výrazně vyšší, byť stále zaplatitelné ligy, zvuk se uklidnil, změkl a objevila se v něm právě ona "analogovost". Stejně tak poskočil zvuk kupředu v podstatě ve všech oblastech; tu více, tu méně. Je nicméně zřejmé, že továrně osazené přenoska plně neodpovídá potenciálu šasi a raménka, ke kterým naopak mnohem více sedí zmíněná Ortofon 2M Blue. Právě s ní byla reprodukce již skutečně zábavná a podmanivá, takže je to dobrý tip pro upgrade - za rozumné peníze je to krok dospělejším směrem.

Kč 18 990,- - Thorens TD 203
Kč 4 800,- - Ortofon 2M Blue

--- --- --- --- ---

KLADY

+ elegantní, byť trochu křehké provedení

+ přenoska Ortofon 2M Blue je velmi příjemným upgradem

+ celkově čistý zvuk

+ velmi dobrý bas

+ zřetelný pocit "analogovosti" s Ortofon 2M Blue

ZÁPORY

- trochu křehká konstrukce s menší absorpcí vibrací

- některé drobné kiksy v návrhu, jako třeba vyvedení napájení

Další produkty

Stránka 1 z 2 - 12 položek celkem

Tento web používá soubory cookie. Dalším procházením tohoto webu vyjadřujete souhlas s jejich používáním.